|
|
Kyselina kávová jako nový fluorescenční marker kvality nápojů
Vodová, Veronika
Práce byla zaměřena na studium fotochemického chování kyseliny kávové (KK) se zřetelem na hodnocení kvality nápojů. Tato organická kyselina se vyskytuje v různých nápojích přírodního původu, jako jsou révová vína, džusy nebo čaje. KK vykazuje velmi zajímavé fotochemické chování, které je ovlivněno prostředím, ve kterém se KK nachází. Bude-li se měnit kvalita nápoje například z pohledu pančování, zákonitě se bude měnit i koncentrace KK i reakční podmínky. Jestliže takovéto vzorky vystavíme UV záření (spustíme fotochemické reakce) a následně zaznamenáme fluorescenční spektra pomocí, kterých půjde vzorky od sebe rozlišit. Vzhledem ke složitosti této problematiky je tato práce rozdělena na dvě části. První (přehledová) část této práce obsahuje důležité informace o KK z různých pohledů (výskyt, metabolismus, účinky a pod). Druhá (praktická) část této práce je zaměřena na fluorescenční monitorování standardu KK při různých podmínkách po UV ozáření (vliv doby působení UV záření, vliv pH prostředí a vliv koncentrace fosfátového pufru). Na základě výsledků bylo jednoznačně prokázáno, že fluorescenční vlastnosti (fotochemické chování) KK jsou striktně závislé na pH, době působení UV záření, použité koncentraci KK a chemické složení nápoje. Uvedené výsledky naznačují, že KK lze považovat za fluorescenční marker kvality nápojů. Pro ověření této hypotézy bude zapotřebí analyzovat větší množství reálných vzorků a statisticky vyhodnotit.
|
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Stanovení lithia v minerálních vodách elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Tůma, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením obsahu lithia v minerálních vodách Vincentka a Bílinská kyselka kapilární elektroforézou s bezkontaktní vodivostní detekcí. Laboratorně sestrojená aparatura pro provádění separací v krátkých kapilárách byla nejprve testována modelovým roztokem běžných anorganických kationtů a následně použita pro analýzu vzorků minerálních vod. Obsah lithia byl stanoven na základě metody standardního přídavku. Získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými atomovou absorpční a atomovou emisní spektroskopií, kde byl obsah lithia stanoven metodou standardního přídavku a také metodou kalibračního grafu. Experimentálně získané výsledky byly v dobré shodě s obsahy lithia deklarovanými na etiketách minerálních vod. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, bezkontaktní vodivostní detekce, minerální vody, lithium, atomová absorpční spektroskopie, atomová emisní spektroskopie
|
|
|
Zdroje minerálních vod v české části vídeňské pánve
Bošková, Lucia ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce stručně charakterizuje oblast vídeňské pánve z pohledu geologického a hydrogeologického. Důraz klade především na výskyt minerálních vod. Věnuje se základním typům vod, které se zde nacházejí. Blíž pak popisuje nejvýznamnější z nich a ty, které mají v lokalitě největší zastoupení. V dalším ohledu rozebírá jejich současný stav a nynější využití. Definuje základní pojmy v problematice a nastiňuje všeobecné i legislativní požadavky pro klasifikaci a popis minerálních vod. Přibližuje a popisuje nejvýznamnější místa vývěrů minerálních vod s ohledem na zdejší lázeňské lokality, především ty, které jsou v současnosti aktivní. Krátce se věnuje i lokalitám, kde k jímání minerální vod anebo provozování lázní docházelo v minulosti a které v současné době aktivní už nejsou. V závěru je rozpracován náhled na lokalitu z pohledu balneologie. Klíčová slova vídeňská pánev, minerální vody, lázně, balneologie
|
|
|
Vliv srážek na mělké jímání minerálních vod
Hlaváčová, Michaela ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Procházka, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem srážek na mělké záchyty minerálních pramenů pro zájmové území Františkovy Lázně. Práce byla zpracována na základě poskytnutých dat ze společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.. Byly studovány vzájemné vztahy vydatností pramenů, úhrn srážek, atmosférický tlak a obsah volného CO2. Tyto vztahy byly sledovány na šesti pramenech - František, Luční, Nový, Solný, Železnatý a Žofie. Srážky byly porovnávány s vydatností jednotlivých pramenů. Byl prokázán roční sezónní cyklus u tří zdrojů (František, Železnatý a Žofie). Retence na srážky byla určena pro zdroje František, Solný, Železnatý a Žofie. Vzhledem k více jak půlročnímu zpoždění se nedá klasifikovat, že by srážky měly zásadní vliv na dotaci minerálních pramenů. Sestupný trend pro volný CO2 byl nalezen u všech zkoumaných zdrojů. Pomocí korelačního koeficientu byl nalezen nepříliš významný nepřímý vztah mezi hodnotami atmosférického tlaku a volného CO2.
|
|
|
Zdroje minerálních vod v české části vídeňské pánve
Bošková, Lucia ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce stručně charakterizuje oblast vídeňské pánve z pohledu geologického a hydrogeologického. Důraz klade především na výskyt minerálních vod. Věnuje se základním typům vod, které se zde nacházejí. Blíž pak popisuje nejvýznamnější z nich a ty, které mají v lokalitě největší zastoupení. V dalším ohledu rozebírá jejich současný stav a nynější využití. Definuje základní pojmy v problematice a nastiňuje všeobecné i legislativní požadavky pro klasifikaci a popis minerálních vod. Přibližuje a popisuje nejvýznamnější místa vývěrů minerálních vod s ohledem na zdejší lázeňské lokality, především ty, které jsou v současnosti aktivní. Krátce se věnuje i lokalitám, kde k jímání minerální vod anebo provozování lázní docházelo v minulosti a které v současné době aktivní už nejsou. V závěru je rozpracován náhled na lokalitu z pohledu balneologie. Klíčová slova vídeňská pánev, minerální vody, lázně, balneologie
|
|
| |
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
|
Dosavadní poznatky o minerálních vodách v oblasti Bad Brambach - Skalná
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o mineralních vodách v okolí Skalná - Bad Brambach. Ve městě Bad Brambach jsou radonové lázně, které zde funguji od roku 1912. Pramen Wettinquelle je jeden z nejsilnějších radonových pramenů na světě. V okolí Skalné se nachází anomální množství uranu, které se tu ovšem vyskytuje v tak malých částečkách, že je netěžitelné. Radon je produktem rozpadové řady U238. Ve zkoumané oblasti se nachází i NPR Soos, který je známý mofetami, ale nachází se zde i takzvaný křemelinový štít, což je vyschlé slané jezero obsahující rozsivky. Oblast Nového Kostela, je oblast s nejčastějším výskytem zemětřesení v České republice. Několik zemětřesných rojů bylo zaznamenáno i zdejším obyvatelstvem. Poslední zaznamenaná zemětřesná aktivita byla v roce 2011. Nachází se zde i několik dalších lázeňských měst- Františkovy lázně, Mariánské lázně, Karlovy Vary a další radonové lázně, které už jsou ale trochu dále, Jáchymov.
|
|
|
Vliv srážek na mělké jímání minerálních vod
Hlaváčová, Michaela ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Procházka, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem srážek na mělké záchyty minerálních pramenů pro zájmové území Františkovy Lázně. Práce byla zpracována na základě poskytnutých dat ze společnosti Lázně Františkovy Lázně a.s.. Byly studovány vzájemné vztahy vydatností pramenů, úhrn srážek, atmosférický tlak a obsah volného CO2. Tyto vztahy byly sledovány na šesti pramenech - František, Luční, Nový, Solný, Železnatý a Žofie. Srážky byly porovnávány s vydatností jednotlivých pramenů. Byl prokázán roční sezónní cyklus u tří zdrojů (František, Železnatý a Žofie). Retence na srážky byla určena pro zdroje František, Solný, Železnatý a Žofie. Vzhledem k více jak půlročnímu zpoždění se nedá klasifikovat, že by srážky měly zásadní vliv na dotaci minerálních pramenů. Sestupný trend pro volný CO2 byl nalezen u všech zkoumaných zdrojů. Pomocí korelačního koeficientu byl nalezen nepříliš významný nepřímý vztah mezi hodnotami atmosférického tlaku a volného CO2.
|
host ::
RSS.